AI NEBO AE

AI NEBO AE? Poslední dobou nemine den, abychom v některém z přehršle informačních médií nezahlédli pojem Artificial Intelligence neboli umělá inteligence. Člověk si vytváří robota, o němž se poprvé zmínil Josef Čapek a jeho bratr Karel Čapek ho ztvárnil ve svém díle R.U.R. Pojem robot pak zdomácněl po celém světě. Roboti současnosti jsou velmi rychle zdokonalováni a jejich funkce dostávají upgrade na vyšší a vyšší úrovně. Ve stále více činnostech pak nahrazují samotného člověka nebo mu alespoň asistují. Zatím. Jde však o to, aby se v budoucnu neobrátil gard a člověk neasistoval jim. To je ale široké téma, na které v mé nedělní rubrice není dost prostoru, a proto ho podrobně popisuji ve svých knihách. Mnohem méně se však v médiích objevuje pojem Artificial Economy neboli umělá ekonomie. Jedná se však o fenomén neméně důležitý, ne-li důležitější. AE totiž podmiňuje AI, a to beze zbytku. Bez AE by nebylo AI, ale bez AI by se AE klidně obešla. Umělá ekonomie nerespektuje dosud platné ekonomické principy a zákonitosti. Například základní zásada ekonomického cyklu je porušována již desítky let, tedy výrazně delší dobu, než se objevila umělá inteligence. A Zákon nabídky a poptávky nefunguje desetiletí. Poptávka je uměle stimulována a vytvářena čím dál tím víc agresivní reklamou, která porušuje jakékoli etické principy a snaží se dostat pod kůži už i dětem. Tlačí na ně - na nás, již od útlého věku, abychom se zadlužovali a kupovali si věci, které vůbec nepotřebujeme. Lidé nesoucí břemeno obřích dluhů, které ze svých skrovných příjmů nikdy nebudou schopni splatit, se stávají plně závislí na establishmentu, který jim zadlužení umožnil. Jsou tím pádem snadno ovlivnitelní a manipulovatelní. A hlavně poslušní. Kontrolu jejich jednání a chování pak sleduje a boduje centrální systém roboticky řízený AI. To je však pouze jeden aspekt problému. Druhý, jenž se významně podílí na ničení naší planety Země je extenzivní čerpání zdrojů, jež by lidstvo vůbec nepotřebovalo, kdyby AE neexistovala a respektovaly by se platné ekonomické zákony a zásady. Třetím aspektem je špatná distribuce. Nadbytečná výroba je umisťována především na “trhy” rozvinutých zemí s uměle tvořenou poptávkou namísto do zemí rozvojových, kde by jejich obyvatelé o takové zboží měli zájem bez agresivní reklamy. Jenže zájem “ šéfů majících das Sagen”, jak trefně říkají naši sousedé, takový není. Neměli by totiž takový profit jako v OECD. Problematika, kterou zmiňuji ve své dnešní pravidelné rubrice, je velmi široká a má velmi mnoho aspektů, postihující prakticky celou naší činnost každodenního lidského konání. Proto se k ní budu vracet a hlavně se jí budu nadále věnovat ve svých knihách. Pokud chcete vědět víc už teď, nemusíte se obracet třeba na visionáře Elona Muska, ale na našeho slavného spisovatele a visionáře Karla Čapka, jenž svůj román R.U.R. o nebezpečí nadvlády techniky nad člověkem napsal už v roce 1920. To jsme ještě Silicon Valley neznali, že?