Nový Svět - Nová Evropa Jaká je doba, ve které žijeme? Je "Nový Svět" ještě náš nebo už někoho jiného? A jak se máme chovat, abychom přežili? Přinesou současné světové krize nová řešení v duchu hesla: "co tě nezabije, to tě posílí?" To jsou základní otázky, na které musíme hledat odpovědi. Pokusím se o to ve svém pravidelné"Nedělní Chvilce k zamyšlení" Jaká je tedy doba, ve které žijeme? Rozhodně je to doba protikladů. Svět kolem nás se od devadesátých let minulého století rasantně změnil, Z naší Matičky Planety Země se poměrně rychle stala "Globálni Vesnice". A ve vesnici, jak známo, bývá těsnou. Onu Globálni Vesnici máme díky těsmému propojení Světové ekonomiky. Toto propojení způsobil finanční kapitál, pro nějž sou již malé nejen hranice států, ale i kontinentů a v současnosti i celé naší Zeměkoule, o čemž nejlépe svědčí stále vyšší podíl privátních společností na výzkumu Vesmíru. V návaznosti nad relativní převahou objemu finančního kapitálu na straně jedné nad možností tento přebytek "peněz" většinou vzniklých z "jejich tisku ve sklepě na 3D tiskárně" tzv. kvantitativním uvolňováním a na straně druhé relativním nedostatkem prostoru pro jeho umístění vznikají silné disproporce, jež do našeho Světa přinášejí řadu problémů. Například periodické ekonomické krize, rozevírání nůžek mezi bohatými a chudými (Inequality), zhoršování životního prostředí a také terorismus, jenž je přímým důsledkem uvedených jevů. Ale rozbor příčin a následků neřízeného chaosu světové ekonomiky si zaslouží samostatnou úvahu, kterou se budu v blízké budoucnosti zabývat. Přebytek "volných peněz" mimo jiné znamená snahu jej alokovat do nejrůznějších nových technologií. Ne vždy však tyto technologie přinášejí prospěch pro nás - lidi žijící ve svém Domově - Planetě Zemi. Příkladů nacházíme mnoho každý den, stačí se rozhlédnout kolem sebe. Auta s autonomní možností rozhodování, která sice nebudete řídit, ale která se v kritické situaci sama rozhodnou jestli ohrozí život váš nebo jiného účastníka provozu, jenž bude tomuto novému "samohybu" stát v cestě. Volbu provede za vás "umělá inteligence", která v našem každodenním životě bude hrát čím dál větší roli. Otázka zní: Kde zůstane Radost z jízdy - známý slogan automobilky BMW? Přiznám se, že ač jsem automobilový fanda, tak si takový "inovativní" automobil nekoupím a raději budu jezdit hromadnou dopravou, či chodit pěšky. Internet věcí přinese vedle "usnadnění" každodenních "starostí" s naplněním ledničky, ovládání topení a chlazení našich příbytků, atd. také nové netušené příležitosti hackerům, aby mohli ještě více ovládat naše chování a získali mnohem podrobnější informace pro marketing obchodních společností nebo jak vyprázdnit naše bankovní konta či peněženku a "ulevili" nám tak od starostí co s podniknout s našimi úsporami. Nové technologie také představují dalśi samostatnou problematiku jíž se budu věnovat ve svých úvahách ať už v esejích na FB a webových stránkách, nebo ve svých knihách. Snad jen poznámku. na okraj, kterou si neodpustím, od přistání člověka na Měsíci, se ve výzkumu Vesmíru člověkem nic epochálniho nestalo, aspoň oficiálně. Přitom vývoj meziplanetárních letů je pro lidstvo životně důležitý! Je tento "Nový Svět" tedy ještě náš nebo už někoho jiného? To záleží na tom, jak je řízen. V současnosti jednoznačně vyniká do popředí stále více skutečnost, že není řízen vůbec a nebo je "řízení" velmi nezodpovědné. Zde je na místě klást si otázku: "Je to náhoda způsobená lajdáctvím či neschopností nebo cílený záměr?" Stav jednotné "Globálni vesnice" - výsledek globalizačniho procesu vyžaduje jednotné globální řízení. Globální jednota je způsobena ekonomickými vazbami po celém světě. Ale chybí politicko-právní nadstavba, která usměrňuje, organizuje a řídí probíhající světové procesy. Zatím panuje chaos, který nezvládá jak OSN, tak další "politicko-managerská" uskupení jako jsou současné institucionální uspořádání největší Ekonomiky Světa - Evropské unie, vlády mnohých národních států a tak bych mohl pokračovat. Pokud necháme tento status quo ještě delší dobu, proběhne naše sebedestrukce zničujícím způsobem, proti němuž je současná migrační krize, lokální války na Blízkém a Středním východě nebo v Africe spolu s terorismem, který z toho pramení "Nedělní procházka růžovým sadem" jak praví básník, byť pro poezii neni na tomto místě ten správný prostor. V pátek jsme se stali přihližejícim svědkem tzv. Brexitu. Britové rozhodli v referendu o vystoupení z Evropské unie. Zajímavé je načasování tohoto referenda, jež uspořádal ministerský předseda David Caremon. Jeho motivace je zřejmá, chtěl být zvolen v nedávných volbách. Jenže toto jeho rozhodnutí se ukázalo jako silně kontraproduktivní nejen pro něj samotného, neboť odevzdá své křeslo, ale hlavně pro Velkou Británii a Spojené království, jež brzy přestanou existovat. Skotsko, Severní Irsko a některá města jako kupříkladu Londýn již prohlašují svůj důrazný nesouhlas s vystoupením z EU, takže v Británii proslulé svým konzervatismem, tradicemi a klidným životem zřejmě čeká v brzké době totální chaos. Brexit také znamená důrazně varující zaklepání na dveře "skleníku" v němž zatím v poklidu neřešených problemů seděli příslušníci Establishmentu EU. Pokud si toto důrazné varování nevezmou důrazně k srdci, čeká je a nás všechny Evropany kolaps a tvrdý dopad na pevnou zem. Musím se přiznat, že v jejich rychlou a hlavně úplnou sebereflexi příliš nevěřím. Málokdo z nich v pátek prohlásil to, co prohlásit měl, a sice, že se omlouvá za Brexit a slibuje na svou čest, že promění EU ve fungující celek schopný efektivně řešit problémy globálního světa a zajistit Evropanům spokojený a bezpečný život na "Starém kontinentě". Naopak například paní Angela Merkelová, německá kancléřka v pátek na svém facebookovém profilu reagovala svými obvyklými nekonkrétními a nic neřešícími frázemi o ideálech a jednotě všech Evropanů, kteří se brexitem přece nenechají rozhodit. Jak to chce ale zařídit už neřekla. Svolala jednání 6 premiérů zemí EU do Berlína. Tento krok je silně kontraproduktivní a vyvolal značnou nevoli u ostatních nepřizvaných členů EU. Měla pozvat všechny a do Bruselu. Svoje fráze o jednotě Evropanů tak vzápětí sama popřela. Jako reakci na tento krok pak země V4 svolaly samostatné zasedání . Pokud to takhle bude pokračovat dál, máme se na co těšit. Rozpad EU na jednotlivé státy neschopné čelit globálním výzvám. Různí extremisté a jejich strany už volají po obdobných referendech v dalších členských zemích EU. Načasování je pro tyto extremisty vliv než příznivé. Musíme si položit obligátní otázku: "Cui bono?" První místo EU jako největší ekonomiky světa by s radosti bezpracně převzali jiní globální hráči jako USA, Čína nebo Rusko. Jaké je tedy řešení této neradostné perspektivy? 1. Důkladná sebereflexe celého Establishmentu EU. 2. Zrušeni dosavadního nefunkčního institucionálního uspořádání a návrh nového organigramu nejlépe s dvoustupňovým řízením. 3. Výběrová řízení na nové funkcionáře - managery s vysokou odborností a vzděláním, doložitelnou předchozí úspěšnou profesní kariérou a osobnostní integritou. Stanovení jejich pravomocí ale také a to hlavně jejich odpovědnosti za rozhodnutí, která učiní. 4. Demokratická volba do nových institucí a orgánů 5. Ustavení funkční evropské armády a policie schopné zajistit bezpečnost EU Jedině s takovýmto rasantním a rychlým postupem je možné čelit rozpadu EU zpět na jednotlivé národní státy, zcela neschopné čelit současným globálním světovým výzvám. Voliči přijdou k volbám a budou volit racionálně jen tehdy bude li jim nabídnut reálný obraz Nové Evropy bez nic neříkajících frází a proklamací. Jedině tak lze získat zpět jejich srdce Evropana a hrdost na Evropskou unii. Rapidně se zhoršující Světové klima je takovým malým "Šťouchnutím" pokud použiji terminologii facebooku. Naše 21 století zkrátka vyžaduje činy a nikoli opakování prázdných frází, které již neposlouchají ani samotní političtí "zahradníci" sedící ve svých skleněných palácích.