STUDIE UNIVERZITY V LIPSKU A HAMBURSKÉ MEDIÁLNÍ ŠKOLY

26.07.2017 18:03

Studie Univerzity v Lipsku a Hamburské mediální školy

 

Německá média naprosto selhala. K uprchlíkům nebyla kritická, tvrdí analýza obrazek Žadatelé o azyl v Berlíně FOTO: Hannibal Hanschke, Reuters dnes 16:24 Německá média totálně selhala v informování o migrační krizi. Místo kritického zpravodajství novináři přijali rétoriku politické elity, vytvořili systém vítací kultury, kde pro obavy a kritické názory nebylo místo, tvrdí studie Hamburské mediální školy a Univerzity Lipsko. Selhání médií podle autorů studie společnost nebezpečně rozdělilo. Nejvýznamnější německé deníky, od Frankfurter Allgemeinen Zeitung, Süddeutschen Zeitung, Die Welt, Bild přes regionální noviny, přijaly za svou rétoriku politiky kancléřky Angely Merkelové. „Nekriticky přejala slogany politických elit a jejich eufemisticky přesvědčivou dikci. Média hlásala hesla vítací kultury,“ uvádí se ve studii. Kdo se díval na tuto oficiální vládní linii skepticky, ten se stal v očích novinářů xenofobem. Diskuse byla zcela zadušena. Místo kritického psaní média přejala „řešení politických elit“. Média se tak stala jakýmisi výchovnými brožurami. Kritici byli poučováni a „školeni“ argumenty, že Německo pro svou ekonomiku potřebuje stovky tisíc migrantů jako pracovní sílu a díky uprchlíkům se vyřeší problémy se stárnutím německé populace. Rozlišování mezi pravicovými radikály a běžnými lidmi, kteří se přílivu běženců obávali, média podle závěrů studie nedělala. Z vítací kultury se stala jakási magická formulace. Spirála mlčení Vedoucí týmu analytiků Michael Haller upozorňuje na skutečnost, že lidé s odlišným nebo kritickým názorem byli umlčeni, báli se, že se stanou „morálním vyvrhelem“. Rozjela se tak „spirála mlčení“, uvádí studie. Lidé navíc ztratili důvěru v média a začali je označovat za lživá. „Velká část novinářů ignorovala svou profesní roli a zanedbala funkci, kterou média mají,“ uvedl Haller. Síla názoru měla podle jeho slov zřejmě kompenzovat nedostatek a slabost faktů. Zpravodajské texty byly často zabarveny komentářovými pasážemi. „Sentimentální příběhy o dobrých lidech a velmi málo kritických a oprávněných otázek,“ tvrdí Haller. Frauke Petryová, předsedkyně strany Alternativa pro Německo (AfD) FOTO: Wolfgang Rattay, Reuters Nefunkční média podle Hallera polarizovala a rozložila společnost. A podle jeho názoru došlo v některých případech nejen k ignoraci, ale dokonce i hanobení. Naráží tím na informování o politické straně Alternativa pro Německo (AfD), kterou podle studie média stigmatizovala. Změna ve stylu informování přišla podle autorů studie až po sexuálních útocích v německých městech během silvestrovských oslav v roce 2015.

Zpět